Já myslela jak s tchýní vijdu ale jsem prej bezcitná a nechci už studovat no já bych chtěla ale když už vím že na to nemám tak proč strácet čas něčím co ani nezvládnu.. No a ten pohovor dopadl blbě sem moc pomalá a tak mě mi nabídli jiný místo... Ale sem ráda že to aspoň nejsou 12.. Sice je to nepřetržitej provoz ale jen 8 hodin na 3 směny i s víkendama asi umřu můj sen mít dítě je čím dál těší a vzdálenější sice jsem si pořídila knihu.. Poznala nové město.. Už více ale také jsem poznala trochu člověka se kterým budu bydlet a docela se bojím prej se bojí víc jak já ale já jí prostě nevěřím... Bere mě jen jako nějakou holku a my by jsme se přitom rádi zasnoubili čekám už jen na slíbenej prstýnek kterej si prej skoro aj můžu vybrat.. Takže budu makat od nevidim do nevidim takže si asi ani moc vysněné vesnice neužiju no snad. Budu mít pár zajímavejch volnejch dnů... Budu otrokařit v práci a pak unich nevím jsetli mi ta oběť za to stojí já už jí dala tolik že mi zaříná docházet a dokonce jsem se kuli tomu i pohádali málem se rozešli protože mě už to přijde přechozený a celí nevím asi to chce dovolenou a díítě a svodbu ale osud mi nějak nepřeje.. A všechno ničí...