Smích a bláznovství

U tohoto stavu musím splňvat několik podmínek lidi co maj smysl pro humor  a dělat ze sebe šaška.. Boužel kdy se takhle chovám v práci doma sem nasraná a když jsem v práci nasraná chovám se jak manika v práci.. Jednou jsem manika šašek smíšech chrším vším možným dělám blosti.. pak padnu nahubu ten den ještě a bulím ak želva ninja.. Já vím člověk se má drže v neutrální rovině ale tedka mě zas někdo tak naštval že jsem chtěla vybouchnout... Víte co nesnáším povrchní chování ale od starších lidí mě to tak nevadí ale když j ten člověk stejně starej nebo mladší to bych zešílela nejsem jenich dítě sice se tak občas chovám ale nejsme jejich dítě to fakt ne.

Achjo venku sluníčko a já nemám ským jít ven přítel v práci. Chodíte ve rádi sami? Nebo radši s někým? A kam? Já bych šla do lesa. Ale nemám ským fylozofovat a to mě tak uklinuje s lidma v mé práci se filozofovat moc nedá. Ta povídka mi pomohla docela už nemám depku. Ale nemám zas nějký podnět jak ho hledat uklízet se mi nechce. Já vím je to život jen já sem snílek a hrozně ráda něco vymejšlím po svim. No pořád si říkám aspoň sem jedinečná a nikdo jako já neexistuj. Teda nikoho takovího neznám a nevím jestli ani chci.

Vyhrála sem s losem za padesát zas padesát korun. Nj jen tak ze vtipnu. Jako když nevyspalímu člověku spadne do hajzlu mobil. Teda mě nespat ale jedné známé jo je s toho děsne nešťastná. Nevím jeslti jí mám věřit ale jáá i lidem co nevěřím kolikrát nakecám strašný blbosti děláte to taky? prostě to na sebe plácnete a to se nemá člověk prý před ostatníma poniživat jsem kdesi četla. Jinak teďka čtu Řeky Londýna. Mětské fantazi. Dneska večer kouknu zas na nějakej film musím jít uklidit a asi budu průběžně hrát wow vím že se to na můj věk nehodí ale mě to uklidnuňuje sice ne tolik jak tohle psaní ale uklidňuje.

A chci napsat další povídku mám vymyšlený postavy i zápletku ale nevím si rady s tím příběhem.